BMP-2: Zkušená podpora

kheynom · August 30, 2017

BMP-1 je první sovětské sériově vyráběné bojové vozidlo pěchoty, vyvinuté v poválečném období pro potřeby nových operačních doktrín Rudé armády. Tankisté, mějte oči na stopkách, neboť toto obojživelné vozidlo na vás může číhat hned v dalším nevinně se tvářícím jezírku!

BMP-1 je prvním sovětským sériově vyráběným bojovým vozidlem pěchoty, které bylo vyvíjeno na počátku 60. let. Po konci války očekávalo sovětské velení, že ve všech potenciálních konfliktech v budoucnosti budou nasazeny také chemické, nukleární či biologické zbraně. To znamenalo, že všechna obrněná vozidla v těchto konfliktech nasazená budou muset mít vybavení, které osádku ochrání před radiací, bojovým plynem a dalšími riziky spojenými se zbraněmi hromadného ničení. Již na pozdních verzích tanků T-54/55 proto Sověti zaváděli ochranu před ZHN. Jedna třída vozidel ale byla viděna jako obzvláště zranitelná - obrněné transportéry pěchoty. Do té doby užívaná vozidla, jako např. BTR-152, měla často shora otevřený transportní prostor a poskytovala tak proti ZHN prakticky nulovou ochranu. Odpovědí na tento problém byl návrh vozidla, které by mělo plně uzavřený bojový prostor a dokázalo by vysazené pěchotě poskytnout i odpovídající palebnou podporu - bojové vozidlo pěchoty.

Výsledkem vývoje byl stroj BMP-1 (BMP = zkratka pro Bojevaja Mašina Pechoty, bojové vozidlo pěchoty). Šlo o vysoce mobilní, lehce pancéřované vozidlo, které mělo vedle tříčlenné osádky dostatek prostoru pro osm plně vyzbrojených pěšáků. Ti byli uvnitř vozidla chráněni jak proti účinkům ZHN, tak i proti ručním zbraním a střepinám. Vozidlo bylo vyzbrojeno kanónem 2A28 Grom ráže 73 mm umístěným v plně otočné věži; šlo o nízkotlakou, hladce vrtanou zbraň, která byla navíc vybavena systémem automatického nabíjení. Nad hlavní kanónu pak byl umístěn odpalovač pro protitankové řízené střely 9M14 Maljutka, určené pro ničení obrněné techniky nepřítele na delší vzdálenosti. Vozidlo tak bylo schopné vezenou pěchotu nejen dopravit na bojiště, ale také ji poskytnout palebnou podporu narozdíl od západních obrněných transportérů, které často po vysazení pěchoty opět ustupovaly do zázemí.

BMP-1 se vyrábělo mezi lety 1966-1982, kdy bylo vyrobeno zhruba 20 000 kusů. Kromě služby u Rudé armády pak bylo vozidlo houfně vyváženo a sloužilo tak mimo jiné i v armádách NDR, Finska, Polska, Číny, Iráku a mnoha dalších. Pod označením BVP-1 vozidlo využívala i československá armáda. Ačkoliv pak bylo vozidlo postupně v sovětské armádě nahrazeno modernějším modelem BMP-2, BMP-1 dodnes slouží v ozbrojených složkách mnoha zemí po celém světě.

V prostředí War Thunderu bude BMP-1 hrát o mnoho významnější roli než ve skutečném životě. Ačkoliv ve hře nebude moci převážet pěchotu, bude moci využít mobilitu a poměrně nízký profil k rychlým obchvatným manévrům a průzkumu bojiště. Pancíř vozidla je jen velmi lehký a nejvyšší tloušťka činí 33 mm. V pozici "hull-down" s krytou korbou ale bude moci nepříteli vystavovat pouze věž, která je velmi malým cílem. Vrchní plát je pak zkosen pod velmi ostrým úhlem, který zajistí vysokou šanci na odražení lehčích nepřátelských střel. Ve věži se navíc nachází pouze kanón a střelec, což v případě zásahu znamená, že vozidlo nepřijde o většinu osádky jako tomu je u jiných sovětských vozidel.

Stáhnout jako tapetu: 1280x1024 | 1920x1080 | 2560x1440

Co se výzbroje týče, kanón 2A28 Grom ráže 73 mm je vybaven jak standardní kumulativní municí HEAT, tak i stabilizovanou municí HEAT-FS se zvýšenou hodnotou průpalu. V boji ale budou hráči limitováni dvěma slabinami - nízkou depresí a omezeným dostřelem. Nízkotlaký 73 mm kanón totiž dosahuje maximálního dostřelu pouze cca 1300 metrů. Proti vzdálenějším cílům je proto třeba použít řízenou střelu Maljutka. Jde o střelu první generace s manuálním naváděním, která má dostřel až 3000 metrů. Vozidlo veze celkovou zásobu čtyř těchto střel.

BMP-2: Zkušená podpora

Nové sovětské bojové vozidlo pěchoty zkonstruované s cílem zachovat dobré vlastnosti a eliminovat nedostatky svého předchůdce, BMP-1.

Něco z historieshow ▼

Zavedení bojového vozidla pěchoty BMP-1 do výzbroje sovětské armády zásadně zvýšilo palebnou sílu a mobilitu pěchotních formací na bojišti. Stroj ale trpěl zásadními nedostatky, zejména v oblasti výzbroje. 73mm dělo Grom na BMP-1 nebylo nijak moc účinné proti pěchotě, tankům, ani nízko letícím vzdušným cílům. Kromě toho byla trajektorie střely při přítomnosti i jen malého větříku nepředvídatelná. To vedlo k rozhodnutí vytvořit nové vozidlo na základech BMP-1, ale s dělem s vývrtem hlavně. Z několika adeptů bylo vybráno vozidlo zkonstruované inženýry z Kurganmašzavodu. BMP-2, zařazené do výzbroje v roce 1977 mělo podobné rozvržení a obecnou konfiguraci jako BMP-1. Věž ale prošla zásadními změnami. Nyní v ní bylo místo na dva členy osádky - střelce a velitele, a nový automatický 30mm kanon 2A42. Stejně jako jeho předchůdce, i BMP-2 byl vybaven nosičem protitankových řízených střel Konkurs nebo Fagot pro boj s obrněnci. Vozidlo bylo považováno za poměrně úspěšné a v průběhu let prošel BMP-2 mnoha modernizacemi s cílem vylepšit obranu vozidla a zvýšit jeho ničivé schopnosti. BMP-2 je ve výzbroji dodnes.

Kuriozita: moderní ruské bitevní vrtulníky Ka-50 “Black Shark” a Mi-28 “Night Hunter” jsou také vybavené automatickým 30mm kanonem 2A42 umístěným v otočné věži.

V aktualizaci War Thunderu 1.81 představíme verzi BMP-2 s 30mm kanonem a PTŘS Konkurs. V boji bude toto vozidlo nejlepší v roli podpůrného tanku: hlavní výzbroj dokáže prorazit boky většiny lehce obrněných západních tanků a bojových vozidel. Díky vysoké kadenci dokáže 30mm zbraň snadno sundat i vrtulníky, zatímco PTŘS Konkurs jsou mnohem účinnější, než Maljutky z BMP-1 a dovolí hráčům bojovat i s těžšími jednotkami soupeře. Kromě toho dokáže vozidlo velmi rychle akcelerovat a samozřejmě je obojživelné - to dokáže v rukách kreativních velitelů napáchat velké škody. Kolem a kolem byste měli mít BMP-2 na liště v bitvách nejvyšších úrovní - toto univerzální vozidlo se hodí do mnoha různých bojových situací!

omasta · October 7, 2017

Taky přidám trochou do mlýna.

Dělal sem ve VOP 026 ve Šternberbeku, kde se v letech 1998 až 2000 modernizovala vozidla BVP 1 a 2 pro švédskou armádu. Stroje se převážně dovážely z bývalého NDR. Dělal sem na motorárně, takže motor je 6 válec do V se sklonem valců 120 stupňů. Motor prej vymyslela (zkonstruovala) nějaká ženská v rusku a původně byl prý určen do nějaké ruské helikoptéry. Každopadně ten motor byl neuvěřitelnej držák, Co sem měl možnost vidět, tak to jsem nechápal. 2 písty totálně zapečený, k tomu pokroucený ojnice a to takovým stylem, že by člověk řekl, že ten motor je rovnou do šrotu. A ten motor šel nastartovat a běžel. Né zrovna kultivovaně, ale šel. Jinak po té modernizaci, borci (zajížděči) říkali, že s gumovejma vložkama mezi článkama pásů, se s tím dá po silnici jet i hodně přes 80 km/h. Bez těch vložek by to prej bylo neovladatelný (moc by to po asfaltu klouzalo). Jinak pěšáci, tomu sroji říkali pojízdná rakev, pač moc místa vzadu nebylo. Ale ovládaní BVPčka, bylo celkem jednoduchý (relativně - manželce bych to nesvěřil), pač tam nebyly klasický rajčáky, ale takovej jakoby volant, či jak bych to nazval. Taky sem se tím trochu projel a šlo to celkem v pohodě.

Škoda, že nemám nějaký fotky, ale tenkrát byl přísnej zákaz, něco takovýho pořizovat, a s mojí Nokií 3310 co sem tenkrát měl to nějak nešlo :-)

Ale jednou tam natáčela televize nějakej šot, to si pamatuju (nebo to byla reklama, už fakt nevim).

Každopádně to byla pro mě zajímavá zkušenost, kterou sem na vojně občas využil.

Edited October 7, 2017 by omasta

omasta · October 15, 2017

No popravdě už je to nějakej ten pátek, co sem tam dělal a dělal sem tam jenom jeden rok a pak sem šel na vojnu. Po vojně co jsem se vrátil, tak nás propustili, pač zakázka pro švédy byla už splněná a oni potřebovali propustit lidi a já byl mezi nima. Ale co si ještě třeba pamatuju, že motor se startoval startérem a když byla velká zima (asi v Rusku), tak se tomu dalo ještě pomoct stlačeným vzduchem v lahvi, anebo naopak, na základ vzduch a pak startér (to už si fakt přesně nepamatuju). Občas jsme kompletovali pásy dohromady (vždycky se ty pracoviště střídaly, motorárna, korbárna, podvozky, demontáž atd.) a vím, že i když jsme na to měli hydraulickej lis, tak to byla pěkná pakárna, pač ač se to nezdá, tak ten jeden článej je pěkně těžkej a vůbec si nedovedu představit, jak to v bojovejch podmínkách vyměňovali např. na tanku, kde to bylo ještě větší a težší. Byli to fakt borci. Nikde na motoru se nepoužívali pérovky, ale všechno se zajišťovalo buď drátem, či plechem, prý kvůli spolehlivosti zajištění. Občas jsem se byl podívat i na brzdu (vetšinou, když byl nějakej motor blbě udělanej), kde zkoušeli jak ty naše motory, tak i 12 válce do tanků, který se ale dělali mám pocit že ve VOP Nový Jičín a to byl fakt rachot, to sem měl pocit, že ten motor vyskočí z té kozy co tam měli. Jo a pak se tam ještě dělalo průzkumné vozidlo na podvozku BVP a říkali tomu Sněžka, ale ofiko název nevím, ale na netu by se to dohledalo. No a na place tam stálo asi 60 OTček a tam jsme chodili pravidelně z vapexem zasypávat ty kaluže oleja, co byli pod vozidlama (byly to starší kousky). Každopádně když jsem šel na vojnu, tak mě zařadili jako mechanik tanku T-55 (nechápu, proč ne BVP, ale to je asi dnes už jedno), ale na tom sem nic moc nespravoval, pač většinou to byly všechno uloženky, to těch BVPček jsme tam měli víc a hlavně se s něma jezdilo, tak jsem jim občas vypomohl s opravama. Ještě sem dělal v civilu ve VOP 084 Olomouc Tatrovky a ty fakt ti řidiči na vojně celkem kurvili a tam sem spravoval hodně a ty Tatry vlastně dělám do dnes akorát v jiným podniku. Ale vcelku ten systém pohonu u BVP a tanku, byl takovej podobnej, akorát, že v BVP byl motor a převodovka ve předu a v tanku v zadu. Když to BVP bylo starší kousek (ty z teho NDR), tak většinou všude chcal olej a u řidiče bylo na podlaze pěkný svinstvo, někdy i tak, že ten bordel ti natekl do bot, když jsi měl normální tenisky, což tam ti zajižděči měli normálně (to byla elita firmy) , takže když sedli do takovýho krámu, tak pěkně nadávali.

Ty vole to je slohovka. o_o

utd20.pdf

Edited October 15, 2017 by omasta

omasta · October 15, 2017

No tak to je mazec. Za půl hodiny? Tož to sou (byli) fakt borci, to klobouk dolů.

Říkám, my sme je jenom kompletovali, tudíž nedávali na vozidlo a mám ten pocit, že když to na nás padlo a museli jsme na pásy, tak jsme za směnu ve čtyřech lidech, dali dohromady, mám pocit 8 nebo 10 pásů. Vždycky sme se střídali v té činosti u toho sestavování. Jeden ovládal tu hydrauliku, druhej držel ten článek co se připojoval a vetšinou jeden až dva lidi drželi ten pás co už byl kompletní (částečně), a pak jsme se prohodili. Musel se ten celej pás nadzvednout a popotáhnout, aby se tam mohl dát ten hydraulickej lis. Ti dva chlapi měli co dělat aby ten pás, vůbec popotáhly tam kam bylo potřeba, když už byl z větší části smotovanej. A to po celkem kluzké podlaze (žádná hlína, ale novej beton, co je v dílnách). No řeknu ti, že když se šlo na pásy, tak sem byl po šichtě celkem zničenej. Když sme se dozvěděli, že jdem na pásy, tak sme si sebou vzali vždycky nějakej doping :DD (nejlépe slivovicu). Dělalo se to většinou na odpolední směně, nebo v sobotu což s tím dopingem celekem šlo. My motoráři sme měli jenom ranní směnu, ale když byly pásy, tak se šlo odpoledne či v sobotu, což bylo na pikaču a ten doping byl fakt potřeba.

Jo a ještě si pamatuju jak sme taky vakuovali různý náhradní díly a taky kulometný pásy do takovýho speciálního papíru. Vakuovalo se to proto, že když to šlo lodí do švédska, tož aby to na mořu po cestě od té soli nezrezlo.

Jo a třeba ti řidiči, říkali, že s BVPčkem se nesmí jezdit v terénu pomalu. Vždycky říkali, že ty terénní nerovnosti se musí jakoby přeletět, když se jede pomalu, tak se prej vždycky něco posere (ulomí, či zničí). Prej to vozidlo není stavěný na pomalou jízdu. No nevim, říkali to. Já sem se s tím projel jenom v areálu na dlažbě, takže to nemůžu posoudit. Jednou mě vzali na poligon co byl za fabrikou a po té jejich jízdě sem byl tak omlácenej, že už bych dotoho asi nevlezl (v terénu).

Jenom by mě zajímalo, jestli ve WT to BVPčko taky plave? Nemám ho koupený a ani vyzkoumaný, takže sem to nezkoušel, ale v reálu plavalo. Dělala se zkouška těsnosti ve fabrice. Ve vozidle se udělal tlakovým vzduchem přetlak a pak se celý vozidlo (hlavně sváry a různý spoje) namydlilo mýdlovou vodou a hledali se bublinky. Když toto proběhlo v pořádku, tak se šlo na praktickou zkoušku do vody. U toho sem nikdy nebyl, ale prej jezdili do nějakýho lomu či co.

Kurňa a zase slohovka :018: